foto1 foto2 foto3 foto4 foto5


facebook.com/MoudraKocka
info@moudrakocka.cz
Moudrá Kočka

Podpořte domácí vzdělávání a svobodné školy sdílením

Powered by Spearhead Software Labs Joomla Facebook Like Button

Aneb jak pediatr radí maminkám, jak se starat o své děti.  

Je pozoruhodné, kolik brainwashingu byli či jsou lidé schopni přijmout. Jak moc byli oddáni bezmyšlenkovitě napospas cizím autoritám. Chtěli získat jedničku od pana doktora, ignorovali dětské potřeby – existenciální potřeby, nikoliv rozmary. A potom se divíme, proč je to s dětmi tak těžké? Nebo je to trochu těžké s námi? Kolik generací na tomto modelu vyrostlo? Kde se berou ty škodlivé a nevyžádané rady, které na nás předchozí generace či "experti na děti" chrlí? Pro kolik z nich byl názor autority důležitější než pláč vlastního dítěte. Proč jsou lidé ochotni poslouchat rady někoho s titulem doktor, který tvrdí, že chce pro dítě to nejlepší a ve skutečnosti poštvává matky proti dětem? Proč rodiče nechají plakat toho, koho ve skutečnosti v hloubi duše milují nejvíce na světě? Kde získali ten pocit, že se musí zalíbit někomu cizímu, i když po nich chce něco, co je proti všem jeho instinktům a přirozenosti? A na závěr (viz konec článku)… Jde to i jinak?

Kniha NAŠE DÍTĚ od Mirky Klímové-Fügnerové prošla 13 vydáními. Od prvního vydání v roce 1944 do třináctého v roce 1971 uběhlo mnoho let, kniha vycházela masově a dle popisu v každém vydání: „Názory a rady v knize obsažené jsou získány dlouholetou zkušeností kvalifikovaných pracovníků a představují dnešní mínění vedoucích odborníků čs. dětského lékařství.“ Bohužel tyto názory nejsou žádnou výjimkou ani dnes. Dnešní dětští lékaři a experti na děti si to zažili či praktikovali v bledě modrém provedení. A má i své pokračovatele. Estevillovy metody, metody kontrolovaného pláče, vynucené režimy, atd. 

Kniha naše dítě byla recenzenty nazvána „biblí rodičů”, v níž lze nalézt odpověď na každou otázku, a přivítáno jako kniha, jež „dosud v našem písemnictví nebyla a jakou bychom marně hledali v cizí literatuře”a)  Takový klenot, který jsme si snad ani nezasloužili. Také však poučky a výhrůžky z knihy slýcháte neustále dokola? Kolik generací na stejném modelu ještě vyroste? Záleží na Vás.

Koho voláš, drobečku? Copak nevíš, že maminka četla knížku od odborníka, který si myslí, že o Tobě něco ví? Nepřijde za Tebou. Nechá Tě plakat. Myslí si, že Tě tím učí něco užitečného. Nevěří sama sobě ani Tobě. Byla vycvičena více myslet a pochybovat a méně cítit a důvěřovat. Ona si vážně -myslí-, že Ti  tak dává najevo lásku. Je ale dost možné, že Ty -cítíš- něco úplně jiného. Byla vytrénována poslouchat bezhlavě cizí pokyny  a ne svůj  vnitřní hlas. 

"Zjistíte-li, že dítěti nic není, nechte je chvíli křičet. Je-li to jen trochu možné, vydržte i hodinu křiku. Nedejte se oblomit a nevstávejte k němu"  (2. měsíc na světě)

A teď už spi. A už se neboj. Nemáš čeho. Vím, že když to slyšíš, vůbec neznamená, že to i cítíš. 

Dřív nebo později to stejně vzdáš, musíš, jinak by Ti puklo srdce.

Výňatky z knihy jsou značeny kurzívou:

Číst dál: První šok dítěte


Copyright © 2018 Moudrá Kočka Rights Reserved.