foto1 foto2 foto3 foto4 foto5


facebook.com/MoudraKocka
info@moudrakocka.cz
Moudrá Kočka

Podpořte domácí vzdělávání a svobodné školy sdílením

Powered by Spearhead Software Labs Joomla Facebook Like Button
"Zjistila jsem, že jsme se šeredně zmýlili ohledně toho, co je lidská přirozenost. Pochopili jsme to úplně špatně."
 
"Nikdo se nerodí špatný. Nemáte prostě zlé děti.To není pravda.Není nic takového. Ale můžete je vytvořit."
 
"Byla jsem tak oslepena naším pohledem, že jsem si toho kupodivu ani nevšimla,že se ty děti nikdy nehádaly. Bez dohledu. Hrály si spolu celý den bez dozoru. Od batolecího, chodícího věku, od jednoho roku, dvou po děti okolo 12, 14, atd. Nejen že se nikdy nepraly, ony se nikdy ani nehádaly."
 
"Například tříměsíční kolika. Kde dítě konstantně zvrací - ublinkává. Co dělají je, že se dáví. Nazývají to něco jako odříhávání, ublinkávání, aby to neznělo tak hrozně jako zoufalé onemocnění. Ale je to zoufalé onemocnění. Je to bolestivé a evidentně je to prostě nemoc. Tohle není v pořádku. A děje se tak dokonce, když miminka pijí mléko od své matky! Pořád ublinkávají. Jsou pořád narušená, nemocná. Pořád mají nějaké křeče, bolesti. Proč to tak je? Jak se na to proboha můžeme dívat a věřit tomu, že jsme se po několika milionech let vyvinuli v něco, čemu říkáme Homo Sapiens,aniž bychom vyřešili problém s trávením mateřského mléka. Žádné další zvíře tohle nemá. A přitom mléko naší matky je stravitelné stejně jako je stravitelné mléko pro další zvířata. Tak proč máme poruchy trávení. Připomínám, že lidé v džungli, které jsem viděla, nikdy neměli poruchy zažívání, dokud nebyli vážně nemocné, neměly vysokou horečku nebo něco takového. Ty děti nikdy nezvracely, nějak rutinně. A nikdy se nekroutily a nevzpíraly, neprotahovaly, neohýbaly, nekvičely a tak podobně,jako naše miminka dělávají NORMÁLNĚ. A mluvíme o tom, že je to normální, protože jsme nikdy neviděli pohodové dítě. To, co vidíme, je stres. Děti jsou tak vystresované, že v sobě neudrží ani své jídlo dole v žaludku."
 
" A všechny vaše autoritativní postavy trvají na tom, že cokoliv děláte z vlastní iniciativy, čímž je myšleno prozkoumávání, jinak řečeno učení, že když to není vyučováno, tak to není učení. Popravdě jsem dospěla k překvapující novince a myslím, že to překvapí nejednoho, že učení je zcela přirozené, ale vyučování není přirozené vůbec. "
 
"Chováme se, jakoby lidská přirozenost bylo něco, čeho bychom se měli bát.Stále se snažíme ji modifikovat, bojovat proti ní, zdolat, ochočit nebo jak se říká socializovat a úplně jsme se vzdálili od víry, že jsme se vyvinuli způsobem, který funguje."
 
" Je to proto, že v dětství naše touha být šťastní, radostní a milující a milovanými byla tak moc podkopávána, že tak musíme žít život, jak se od nás očekává. To, čemu věříme, utváří naše zážitky. "
 

Na konci článku (přepisu videa) naleznete dodatečné informace pro "kontinuum" v moderní době.

Číst dál: Rozhovor s Jean Liedloff, autorkou Konceptu Kontinua

Porozumění Konceptu kontinua - Hledaní ztraceného štěstí pro nás a naše děti

 VIDEO ZDE

Podle Jean Liedloff, koncept kontinua je idea, která mluví o tom, že aby bylo dosaženo optimálního fyzického, mentálního a emočního vývoje lidí – obzvláště miminek, je potřeba poskytnout jim zážitky, které si náš živočišný druh vyvinul v průběhu dlouhého procesu evoluce.

Pro kojence to zahrnuje zkušenosti jako:

-       Konstantní fyzický s matkou od narození (nebo jiným známým pečovatelem, když je potřeba)

-       Spaní v posteli rodičů, nepřetržitý tělesný kontakt, dokud postel neopustí z vlastní vůle

-       Kojení podle signálů dítěte – kojení na základě tělesných signálů dítěte

-       Být neustále nošen v náruči nebo jinak, aby zůstával s někým v kontaktu, obvykle svou matkou a aby mu bylo dovoleno  pozorovat (nebo se kojit, spát), zatímco osoba, která ho nosí, byla zaměstnaná nějakou činností – dokud se dítě nezačne plazit – tehdy je to jeho vlastní impuls, obvykle okolo 6-8 měsíců

-       Potřebuje, aby jeho pečovatel okamžitě odpovídal na jeho signály (proutění, pláč, atd.) bez odsuzování, s nelibostí nebo zrušením jeho potřeb, a zároveň si ohledně něj nedělat přehnané starosti ani si z něj nedělat neustále centrum pozornosti

-       Cítí a naplňuje očekávání svých starších, je potřeba, aby porozuměli, že je vnitřně sociální a spolupracující a že má silné sebeochranné instinkty

-       Potřebuje cítit, že je vítané a úctyhodné

 

 

Na rozdíl k výše zmíněnému, v západní moderní civilizaci v dětství a při porodu dostává následující zážitky:

-       Traumatické oddělení od matky při porodu kvůli medicínským zásahům a umístění na novorozenecké oddělení, je ve fyzické izolace, slyší jen křik ostatních novorozenců, (většina mužských miminek bývají ještě dále traumatizována medicínsky nepotřebnou obřízkou)

-       Doma spí samy a izolované, často poté, co se upláčou ke spánku.

-       Krmení podle rozvrhu, často jsou jeho přirozené instinkty ke kojení ignorovány nebo mírněny dudlíkem

-       Jsou vyloučeny a odděleny od normálních aktivit dospělých, jsou odsunuty na hodiny do dětského pokoje, postýlky nebo ohrádky, kde jsou neadekvátně stimulovány hračkami nebo jinými neživými předměty

-       Pečovatelé často ignorují, odrazují, ponižují nebo dokonce trestají, když pláče nebo vyjadřuje jinak své potřeby; nebo reagují přehnaně starostlivě a úzkostlivě; činí ho centrem pozornosti

-       Cítí a uspokojuje očekávání pečovatelů, že je neschopný se ochránit samo, že je vnitřně nesociální a nemůže se naučit správné chování bez přísné kontroly, výhrůžek a řady manipulativních rodičovských technik, které podkopávají jeho dokonale vyvinutý učící proces

 

Evoluce nevybavila lidské kojence na tento druh zážitků. Nemůže porozumět tomu, proč jeho zoufalý pláč po naplnění jeho vnitřních očekávání zůstává bez odpovědi a vyvine si pocit, že je špatné a stydí se za sebe a svá přání. Nicméně, pokud jsou naplněna jeho kontinuální očekávání, precizně od začátku s možnými variantami´, když dospěje, projeví svou přirozenou sebejistotu, duševní pohodu a radost.

Kojenci, jejichž kontinuální potřeby jsou naplněny v průběhu raného dětství, prožijí fázi v náruči, vyrostou s větším sebevědomím a stávají se nezávislejšími než ti, kteří plakali  bez odpovědi ze strachu rodičů, že je rozmazlí nebo že budou příliš závislí.

 

 

Překlad: Moudrá Kočka

Zdroj: http://en.permaculturescience.org/english-pages/1-peoplecare/1-learning/pioneers-thinkers/jean-liedloff


Copyright © 2018 Moudrá Kočka Rights Reserved.